Duben 2009 - otevírací soutěž

 

  Je právě pravé nedělní poledne a já hltám oběd, abych se vydatně posílil a zjemnil pilotáž, tak nutnou pro Lamacup. Honem honem, ať nepřijdu pozdě! Nakládám do Golfíku tři modely, vybavení, stoleček, židličku a akumulátor. Brm! a uháním směr letiště LMK Paskov v Hrabové. Samotný začátek závodu je naplánován na 13:00h, což samozřejmě nestíhám a přijíždím pozdě.

  Na cestě vedle letiště už stojí šňůra aut, což dokladuje hojnou účast na Lamacupu. Vedle plochy jsou už postaveny stolečky a rozloženy modely na trávě. Všímám si že ve vzduchu právě poletuje kolega m2, který k nám vážil cestu až z Bratislavy. Vybaluju věci z auta a postupně je odnáším přes mostek na plochu. Kolem pobíhá Aleš s notebookem a nakonec zabírá můj stoleček jako velitelské stanoviště. Nastává zdravení s ostatními účastníky a obhlížení strojů. Během chvíle se bohužel mění směr větru, a rozhoduje se, že stolečky a modely je nutno přemístit. Bylo by nutno přistávat směrem přes ně, což by bylo zbytečně nebezpečné.

  Aleš nám předvedl svůj sofistikovaný software pro hodnocení závodníku. Obsluha spočívá pouze v klikání na jména závodníků, v okamžiku kdy přistane. Čili by to zvládla i cvičená opice a tak se I. Klikačem jmenuje Aleš sám a jako II. klikač Tomáš Kupčík. Dále se ještě rozčlení skupiny, podle toho jaký má kdo kanál. Ne všichni ještě máme duchařinu. A já se přihlašuji do I. skupiny.

  Nastává výzva, že zahájíme první kolo závodu pro I. skupinu. Strkám do Banánu baterku, provádím kontrolu RC soupravy, funkci serv a už si to pidlím směr přistávací čtverec. Sem trochu nervózní, protože nevím, jak obstojím proti ostatním strojům, když má Banán rozpětí křídel pouze 1195mm. Nicméně Aleš zavelí „Připravit!“ takže zapínám motor na 50%. Při Alešově povelu „Start!“ dávám plný plyn a pouštím model z ruky. Banán si to žene kolmo nahoru. Během půl minuty dosahuji výšku přes 300m, což je pro Banán, díky jeho velikosti, hranice viditelnosti. Vypínám motor dříve než ostatní, bohužel daň za malý model a stoupavost 12m/s. Přepínám na klapky a začínám kroužit. Sem tam se objeví nějaká termická bublinka, ale asi z nervozity nejsem schopen najít stoupavý proud. Dosedám do čtverce možná po 3 nebo 4 minutách letu. V podstatě jako první nebo druhý. Nahoře si to vesele krouží Alešovo miniCorado a Ivanova Ambrosie. Klasický souboj titánů. První kolo I. skupiny tuším vyhrává Aleš, neboť se mi zdá, že Ivan sednul mimo čtverec.

  Poté se dostává ke slovu II. skupina. Bohužel tento let byl poněkud demoliční. M2 při přistání dostává hvězdu a Proximě praská trup a výškovka. Lukášův větroň při pokusu o stočení proti větru na přistání, podfoukává vítr a následuje zápich motorem do trávy. Bohužel mimo čtverec takže bez bodu. A ještě ke všemu vylomí motor s přepážkou z trupu, navíc se přepážka rozlomí a opravit v polních podmínkách tedy nepůjde. Takže se Lukáš rozhoduje, že zbytek odlítá s DLG házedlem, smělý to čin!

  A je tady II. kolo a I. skupina pilotů jde opět na start. Na tento let si už příliš nevzpomínám, utkvěl mi v paměti až let II. skupiny. Kdy najednou Petr Kuraň křičí, že ztratil model. Aleš volá že ho vidí kroužit zatáčku a ať lehce přitáhne. Na radu k přitažení se bohužel nic neděje a model přechází do ostré klesavé zatáčky. Petr zná totiž jen dvě polohy – nic anebo naplno, prudce přitáhne a ozve se dobře známý zvuk PFRRR! Výškovka se utrhne a model jde k zemi jako padající list. Chybí asi 10-15m, aby v plavmém letu na zádech přistál sám do trávy, takhle se bohužel zapíchne motorem. Čili první totálka během Lamacupu.

  Hlásím, že si dáme pauzu s čímž ostatní souhlasí. Oživuji Samaela a jdu si trochu zablbnout. Bohužel sem si vybral na lítání poněkud špatné místo. Za mnou lidé, auta, modely, vybavení a vítr fouká přímo na ně. Nalevo poletují ostatní účastníci zájezdu, napravo stromy. Kruci kam já jenom přistanu? Tak bohužel před sebe a k noze to holt nebude.

  Tak a je tu III. kolo a I. skupina na start. Podaří se mi najít krásny stoupavý proud a radostně si kroužím. Poněkud ztrácím pojem o čase a proberu se, až když za mnou Tomáš volá, že zbývá minuta na přistání. I když se krásně trefuji do čtverce tak díky špatnému odhadu přetahuji čas o asi 15s. Aleš s Ivanem zabráni do souboje jsou stále ještě nahoře a přetahují snad o minutu, kdy se snaží rychle dostat dolů.

  Lukášovo DLG házedlo ukazuje svou tvář během následujícího letu II. skupiny. Z výšky snad jen 20-30m poletuje skoro 3,5 minuty nad přistávacím čtvercem. Tím vzbuzuje značnou nevoli u Tomáše Kupčíka letícím s Pionýrem a Petr Staňka, který soutěží se Siestou. Tomáše asi tak znervóznil, že přistává mimo čtverec. Následně se ozve žuchnutí, to když model Petra Kurjana flákne asi 50-60m od čtverce do trávy. Bohužel totálka, zničený trup, pocuchaná křídla, ohnutá hřídel převodovky a pomačkaná baterka.

  Následuje vyhlášení výsledků Lamacupu. Jsem hodně překvapen, když slyším, že jsem třetí s 1131b. První  je samozřejmě Aleš. Mám podezření na nadržující software, ale moje domněnky se nepotvrzují. Takže tedy jako první cenu dostává blbé čínské servo. Druhé místo je taktéž oceněno servem. Já dostavám fajn popruh na vysílač, což je potěšující. Čtvrté a páté místo si rozděluje dobrou českou čokoládu. Bohužel v tom teple se z ní stal spíše nugát.

  Následuje už jenom volné lítání a všeobecný pokec. Je to tedy zpestřeno ještě jednou totálkou elektroletu, ale i když pilot nejdřív volal, že ho někdo rušil, tak nakonec jsme zjistili, že to jenom přetížil pohon. Bylo mu před letem nabízeno proměření motoru, jelikož osazoval jinou vrtuli. Odmítl a regulátor se mu za letu doslova rozpájel. Následoval už jen pád a sbírání třísek. Bohužel drahá zkušenost.

  Protáhl jsem ještě Svištíka a M2 proháněl tuším Lynxe. To už se blížilo půl páté odpoledne, takže jsem ještě jednou nechal proletět Banána, sbalil si věci a s velmi dobrým pocitem odjížděl domů. Byl to velmi dobrý pocit z krásně strávené neděle s pohodovými lidmi a vydařeným počasím. Snad jen ten vítr mohl být slabší. Ale není vždy všechno dokonalé. Takže zdar všem účastníkům a těším se na další Lamacup!

 

PS. Tato reportáž byla sepsána až několik dní po závodu, čili pokud jsem některé informace uvedl v nesprávné časové posloupnosti, tak se tímto omlouvám.

                                                                                                                                                                            Nakadah

 


www.LamaCup.cz